Červenec 2017

Proč tvořím?

26. července 2017 v 16:43 | Ginger White |  Téma týdne
Upřímně? Tento článek nebude tak úplně o tom, "kdybych tak mohla změnit svůj život", ale spíše o tom, jak jsem ho chtěla změnit a co mi ho opravdu změnilo. Tak trochu zapátrám i do temných koutů mé duše. Vlastně když nad tím přemýšlím, strašně dlouho jsem nenapsala žádný osobní článek.

Nevím, kdy přesně jsem začala mít ten pocit, jako bych byla rozbitá. Možná kolem 13ti? Nebudu se rozepisovat o tom, jaká doba to pro mě byla. To už tu jednou bylo. A když budete chtít a zapátráte ve starších článcích, najdete to.

Příjemné počtení to ale není..

Zpátky k původní myšlence. Vždycky jsem měla problém navazovat kontakt s ostatními. A to hlavně s vrstevníky. Dokáže mě rozesmát, jak moc lidí si dnes hraje na introverty, černé ovce a podivíny, aniž by věděli, jak moc těžké to je, být opravdu jiný. Můžete si myslet, že i já to jen hraji, dělám se zajímavější. Je mi to jedno. Vypisuji se hlavně kvůli sobě a ne kvůli tomu, aby mi ostatní uvěřili.

Jak už jsem psala, byl pro mě, a je dodnes, velký problém najít si přátele nebo partnera/partnerku. Nejsem ten nejspolečenštější člověk a mezi lidmi se necítím. Ze začátku byl problém ale v jiné věci. Pokud si člověk není jistý ani sám sebou a cítí se sám v sobě zmatený a ztracený, tak je strašně těžké pochopit a poznat někoho druhého, natož se mu sám otevřít. Myslím, že s tímhle pocitem bojovalo hodně lidí, kteří kdy měli pochybnosti o své sexuální orientaci. Aha. Teď mi došlo, že jsem asi nikdy neuvedla, jak to se mnou vlastně je. Jak asi vyplývá z článku, nejsem heterosexuálka. Nejsem ani lesba. A ani bisexuálka. Jsem mimozemšťan a přišla jsem ovládnout vaší zemi.

Ne! Dělám si srandu. Možná ne všichni budou vědět, co výraz přesně znamená, ale jsem pansexuálka (pokud nevíte, strejda google poradí). Mnozí si asi řeknou, co je to proboha za další výmysl a já je chápu. Hodně lidí si asi nedokáže představit, jak moc jsem se za to nenáviděla a kolikrát si přála, abych se narodila "normální". Nejen kvůli sobě, ale i kvůli své rodině. Styděla jsem se a dodnes se potýkám s psychickými problémy. Dalo by se říct, že vedu válku se svou vlastní osobností.

Poslední rok jsem se ale hodně změnila. Měla jsem šanci poznat skvělé lidi se skvělým pohledem na svět. Naučila jsem se akceptovat to, jaká jsem. A i když bych to kolikrát chtěla změnit, neobviňuji se za to. Pardon lidi, ale já se tak prostě narodila. Nezměním to. Jedna z věcí, která mi tedy změnila život, byli překvapivě lidé, kterým jsem se vždy snažila vyhýbat.

A ta druhá věc? Sebevyjádření. Tvoření věcí, ať už jde o obrazy, kresby, spisovatelské pokusy nebo hudbu. Znamená to pro mě opravdu mnoho. Pokaždé, když vidím něco, co se mi líbí nebo mne zaujme, mám neovladatelnou touhu to nakreslit. Nezáleží mi na tom, jak to bude vypadat. Prostě mi to pomáhá. Píši knihu. V knize je mé alterego a pokaždé, když zažívám těžší období, vypíšu se. V tu chvíli, co má postava prožívá stejné nebo podobné trápení, co já, mám pocit, že v tom nejsem sama. Miluji hudbu. Slyším píseň, co se mi líbí a hned mám chuť vzít kytaru a zahrát jí. Nevadí mi, že to nejspíš zní strašně. Tím, že ji hraji, můžu se v těch tónech alespoň na chvíli schovat před okolním světem.

To proto tvořím.

A proč existuje tento blog? To je takový malý bonus k tomu všemu, protože vaše návštěvy a vaše komentáře mne dokáží potěšit, povzbudit, otevírají mi oči a někdy dokonce dodávají sílu neskončit. Není jich mnoho, ale o to víc jsou pro mne důležitější a osobnější. Děkuji za to, že jste a vy děkujte za to, jací jste. Ať už se narodíte s jakýmkoliv defektem, ukažte, že se za něj nestydíte, a že je přirozenou součástí vaší osobnosti. Já se to teprve učím, tak snad jednou budu žít takový život, který chci.


Vaše "rozbitá" Ginger White

Osamuraisan おさむらいさん

21. července 2017 v 11:36 | Ginger White |  Srdeční záležitosti
Než přidám další mou srdeční záležitost, ráda bych napsala pár slov k událostem včerejška, kdy bylo zveřejněno, že Chester Bennington (Linkin Park), spáchal sebevraždu. Sice sem nechodí tolik lidí, ale i tak se budu cítit lépe, když ho uctím alespoň tak, že mu tady za všechno poděkuji. Linkin Park byla kapela, která mne dovedla k tvrdší hudbě a byla to jedna z kapel, na kterých jsem vyrůstala. Je mi moc líto, že odešel tak talentovaný a sympatický mladý člověk. Doufám, že se má teď Chester lépe, a že jeho rodina i přátelé se se smrtí co nejdříve vyrovnají. Thanks for everything Chester!

Tak a teď k tomu původnímu. Dlouho jsem nepřidala žádnou svou srdcovku ♥. Momentálně tady ale jeden takový člověk je. Protože sama hraji (nebo se alespoň snažím hrát) na kytaru, a také protože jsem blázen do japonské kultury, nešlo to jinak, než abych si zamilovala skvělého kytaristu Osamu Muraie, který vystupuje pod jménem Osamuraisan. Pokud jste neviděli žádná z jeho videí, tak mohu vřele doporučit. Skvěle se přitom relaxuje i tvoří. Dělá různé covery, ale skládá i svou vlastní hudbu a musím uznat, že tenhle chlapec to opravdu umí. ;) A také jsem ještě neviděla nikoho, kdo by měl tak krásné ruce.. ale to je asi jen nějaká moje úchylka..

Cover soundtracku k Tokyo Ghoul:


Tady něco známějšího - Let It Go:


A tady něco z jeho vlastní tvorby - píseň Zero Point:


zdroj: youtube.com/osamuraisan

Anděl (2) - obraz

21. července 2017 v 10:48 | Ginger White |  Mé výtvory
Nedávno (nebo to bylo dávno?) jsem přidávala obraz anděla, kterého jsem malovala podle návodu na youtube pro mou sestřenici do nového bytu. Jelikož jsem ale zdědila ten úděl toho, mít dvě sestřenky, a protože ta druhá má také nový byt, umluvila mne k tomu samému. :D Vzala jsem tedy do ruky štětec, původní obraz a malovala dalšího anděla. Tentokrát ale v jiné barvě, aby ladil k interiéru bytu. Ohodnotit můžete sami. ;)


A hotový výtvor:




Samurajova maska - kresba

12. července 2017 v 13:47 | Ginger White |  Mé výtvory
Však víte, že mám ráda Japonsko, takže vysvětlovat, proč jsem si zvolila tenhle motiv je asi zbytečné. Teda člověk by neřekl, jak mu dá taková kresba zabrat. Asi stárnu. :D Také se chci omluvit, že je obrázek obráceně, ale mně blbne blog a prostě to se mnou nemluví.. Třeba se vám to zobrazí správně.

Tak snad se někomu zalíbí. ;)


Výlet na kosatcovou louku

1. července 2017 v 12:18 | Ginger White |  Mé fotografie
Minulý týden se mezi dny trýznivého pekla objevil den, kdy se mě nesnažilo počasí zabít. A tak jsme vzali hafíka a jeli se podívat na kosatcovou louku, která je každý rok v tomto období celá zarostlá krásnými modrými kosatci. Vraceli jsme se ale celkem rozladěni, protože právě ono vyprahlé počasí tuto šumavskou nádheru tak trochu přizabilo.. Nicméně i tak mám pár fotek a vy, kteří jste nikdy tuto nádheru neviděli (ono je to dost schované a neví o tom ani hodně místních, natož turistů), si místo uschlých květů představte plně rozkvetlé kosatce. :)

Když se vychytá správný čas a je hezké počasí, je to jedno z nejkrásnějších míst, které jsem zatím viděla. :)





Už jen cesta tam je krásná. :)



Rose si to samozřejmě užila nejvíc. :D



Vaše "šumavanka" Ginger White