Březen 2017

Fullmetal Alchemist - kresba

27. března 2017 v 21:02 | Ginger White |  Mé výtvory
Tak dobře.. Aby tady nebyl taky pořád Naruto, tak přidám jiné anime.. :D Sledoval/sleduje někdo z vás Fullmetal Alchemist? Je to mé úplně první anime, které jsem viděla - když nepočítám Pokémony - a měla jsem to moc ráda. :) Kresba Edwarda. Snad se někomu zalíbí. ;)


Můj boj s akne

26. března 2017 v 11:01 | Ginger White |  Má maličkost
Přeji krásné nedělní dopoledne. Hodně článků na tomto blogu se týká nejen mého "umění", ale i mé vlastní osoby. A proto si myslím, že bych měla napsat článek o mém boji s akne, protože to k mému životu neodmyslitelně patří, a také, protože je to téma stále dosti aktuální.

Problémy s tímto nepříjemným kožním onemocněním jsem začala mít kolem 12 roku. V té době jsem měla ale spoustu jiných zájmů, než vzhled, a tak jsem to nějak neřešila. Už to byla první chyba. Měla jsem to podchytit včas. Čím jsem byla starší, tím více se akne horšilo a tím více mě samozřejmě začalo štvát. Po čase už to nebyl jen estetický problém, ale i problém zdravotní, neboť se mi netvořily jen malé černé tečky, ale i velké zanícené pupínky a to nejen na obličeji, ale i zádech a dekoltu a místy to bylo až bolestivé.

Samozřejmě má první léčba spočívala v tom, že jsem místo návštěvy doktora, uvěřila raději televizním a internetovým reklamám a nakoupila si různé masky, krémy a peelingy. Řešení to bylo dočasné, neboť po zlepšení se plet zhoršila ještě více. Každý, kdo takové problémy má nebo měl, ví, že už to není pak ani fyzický problém, jako spíše psychický, a to hlavně u dívek. Bohužel začal začarovaný kruh, protože mé nervy z toho všeho mou pleť ještě více ničily.

Nastal čas návštěvy lékaře. Obvodní doktorka mi doporučila kožní a já se těšila, že konečně udělám nějaký pokrok. Po pár sezeních jsem byla však dost zklamaná. Doktorka mne poslala na léčení laserem, ale i po několika měsících a spoustě utracených peněz za ošetření a přípravky, se má pleť ani trochu nezlepšila. Léčbu jsem tedy ukončila a našla jsem si doktorku jinou. Ta mi naordinovala chemický peeling. Drastická, ale účinná metoda, říkala mi. Drastické a velmi bolestivé, jak fyzicky, tak finančně, to sice bylo, ale účinné rozhodně ne.

Po roce jsem opustila i tuto doktorku a rozhodla se pro řešení, ze kterého jsem nebyla vůbec nadšená. Hormonální antikoncepce. Už jsem jí měla téměř předepsanou, když mi doktorka na gynekologii řekla, že udělá pro jistotu ještě krevní testy. Měsíc jsem čekala na výsledky, abych se dozvěděla, že trpím vrozenou poruchou srážlivosti krve, a že hormony nemohu v žádném případě brát. Byla to pro mě celkem rána, protože jsem musela změnit i celou životosprávu. V tomto bodě jsem za sebou měla už tisíce utracené za nic a 5 let zbytečné léčby a marných pokusů.

V té chvíli jsem si řekla doktorům dost! Zaměřila jsem se na bylinkové masti a čaje, homeopatika a přírodní léčbu. Také jsem začala více sportovat a navštěvovat infrasaunu. Samozřejmě jsem se také snažila nebýt tak nervózní, nedělat si z toho mindráky a nebát se ukazovat. Přestala jsem maskovat svůj obličej za vrstvou make-upu, který mi pleť jen více horšil, a i když to bylo ze začátku těžké, po čase jsem si zvykla a hle, pleť se začala pomalu zlepšovat.

Dodnes mám s akne problémy a nemalé. Tak nějak se začínám smiřovat s tím, že mne bude pronásledovat celý život. Léčbu si ordinuji sama a daří se mi kožní problémy držet jakž takž pod kontrolou. Není to však nijak lehké, mám horší a lepší období. Sama se sebou jsem se však dokázala zžít a nevzdala jsem to. Stále pátrám po nových tricích, jak na tuto nepříjemnou nemoc vyzrát. Soucítím s každým, kdo má tak těžké problémy a musel si něčím takovým projít a apeluji na vás, nevzdávejte to! Je to těžké, ale pokud se s tím naučíte žít a budete se mít rádi, bude se vám žít lépe. A pohledů ostatních si nevšímejte, najděte si na sobě jiné přednosti a ty se snažte ukazovat. Na každém člověku je něco krásného. ;) Třeba já? Mám moc pěkné oči a vlasy a jak vždy říkal můj bývalý přítel - sexy mozek. ;D

Moc všem děkuji za přečtení článku. I teď, po všech těch letech, je pro mne těžké o tom mluvit a na poznámky o své pleti jsem velmi háklivá. Statečně však bojuji nadále. Do článku jsem nepsala všechny metody, o které jsem se pokusila, to by bylo na hodiny čtení. Někdy, až nějaké fotky najdu a seberu odvahu, přidám je sem, abyste viděli ten rozdíl a zlepšení, a také abyste mi věřili, že stále bojuji, protože na fotkách, co sem dávám, to není poznat. :)

Vy, co to znáte, držte se! A vy, kteří ne, neposmívejte se a neodvracejte se. My za svou pleť ve většině případů nemůžeme.

Vaše "tvrděbojující" Ginger White

Víkend v Praze

22. března 2017 v 10:36 | Ginger White |  Má maličkost
Já vím, já vím. Frekvenčnost přibývání článků se stále snižuje, a i když příčinou je většinou má lenost a naprostá neschopnost, poslední dny jsou vyjímkou, neboť jsem byla opravdu - čestný skautský - zaneprázdněná. No a taky trochu líná..

Nicméně jsem na blog ale myslela, i když jsem byla mimo. Po dlouhé době jsem měla 3 dny volna a čirou náhodou se to povedlo tak, že měli volno i naši. No a aby se ti lenoši neváleli pořád jen doma u televize, vytáhla jsem je na víkend do Prahy. Ubytovaní jsme byli v docela pěkně zařízeném menším hotelu v Holešovicích, kde sice právě probíhala rekonstrukce (nevím, jestli někdo z vás viděl ten díl Comebacku, ale musím se smát, když to píšu :D ), nicméně jinak to bylo fajn.

V pátek jsme si šli Prahu trochu projít. Taková ta povinná klasika. Staromák, Václavák, Karlák atd. No a cestou jsme zabloudili do muzea voskových figurín, kam jsem se vždy chtěla podívat, a i když jsem v Praze bydlela, nikdy jsem tam nezašla. Jaká chyba to byla! Muzeum bylo krásné a figuríny vypadaly opravdu realisticky. Realisticky asi vypadal ale i můj táta. Když jsme ho fotili s Helenkou Vondráčků, tak si nějaká paní myslela, že je taky figurína, a když se rozešel, tak měla málem infarkt. :D Nejsem si jistá, jestli to byl Ozzy Osbourne, ale viděla jsem jednou video, jak takhle strašili lidi. No začít se ten Tom nebo Brad hýbat, tak mi to ani moc nevadí.. ;)





Ale no tak chlapci, neperte se..! Bože, kam já na ty trapný komentáře chodím.. (ještě trapnější je, jak na to musím upozornit, jako byste si toho sami nevšimli, že jo..)


Druhý den jsme jeli nakupovat. Takže klasika. Táta si nekoupil nic, mamka plnou tašku hadrů a já knížku od Oscara Wildea.. Na oběd jsme pak zašli na náplavku, protože se tam konal festival Food Truck Show. To bylo fajn. Jak jde o jídlo, tak mě nikdo nezastaví. Nezastavilo nás tedy ani docela ošklivé počasí. Ochutnali jsme výborná piva a já se doteď olizuji hlavně po vietnamském jídle, protože pho bo a banh mi miluju. Dali jsme si také výbornou mexickou polévku a quesadillu. Festival se opravdu povedl, akorát mě trochu mrzelo to počasí.

No a na večer jsme zašli do kina na Masaryka. Teda musím říct, že jsem dlouho nešla z filmu s takhle silným zážitkem. Po Musíme si pomáhat, je pro mě Masaryk nejlepším českým filmem a výkon Karla Rodena (který samozřejmě nebyl překvapením, protože Roden je jen jeden) byl nezapomenutelný. Film by měl být školákům povinný a nevím jak vy, ale nás o Janu Masarykovi ve škole neučili a myslím, že je to chyba.

Pivečko.. jo a taky pho bo. Pokud jste tuhle výtečnou polévku nikdy nejedli, doporučuji! A jestli jste někde poblíž Plzně, tak nejlepší dělají v Chopsticks. A když už tam budete, ochutnejte i jejich nakládaný česnek. ;)


A tady vietnamská bageta banh mi. Výborná.


Samozřejmě také Food Trucky vypadaly skvěle. :)


Vrátit se po těch měsících zpět do Prahy, když jsme od tamtud téměr utekla, bylo celkem zvláštní, ale užila jsem si to. Bylo fajn vypadnout na chvíli z toho našeho maloměsta a zapomenout na práci. Do které jsem teď teda spadla po hlavě a mám toho až kam. Přesto se pokusím si na blog udělat zase více času. V mysli se mi honí spousta témat, i kterých bych ráda napsala.

Děkuji za vaši přízeň, a že jste na mě ještě úplně nezanevřeli.

Vaše "strašnězaneprázdněnáadotoholíná" Ginger White

The White Stripes ♥

13. března 2017 v 14:34 | Ginger White |  Srdeční záležitosti
Mám momentálně v hlavě tisíce věcí, o kterých bych chtěla napsat, bohužel mám ale kvůli práci jen omezený čas, a tak se alespoň podělím o další srdeční záležitost.

Vyrůstala jsem na spoustě různých kapel i různých žánrů, od těch nejstarších po ty moderní (tedy.. byly moderní, co se těch 90. let týče..). Je však málo kapel, které se mi do paměti vryly tak, že si je poslechnu i dnes a jednou z nich jsou právě The White Stripes. Tohle červeno-bílo-černé duo, složené z bývalých manželů Whiteových, je pro mě dost osobní záležitost. Jejich tvorbu miluju a v dnešní době, i když už nejsou spolu, jsem dále velkým fanouškem jak jejich, tak i sólové kariéry Jacka Whitea (ehm.. to jméno skloňuju správně? asi ne co?). To on mě tak trochu navedl na to, začít se hudbě věnovat více, než jen poslechem, a také ve mně vzbudil lásku k starým dobrým "elpíčkům". Taky tím na sebe asi prásknu, odkud se vzala druhá část mého pseudonymu, že? ;)

Jsem zvědavá, jestli najdu i další fanoušky téhle skvělé a kvalitní kapely nebo samotného Jacka. A ti z vás, kteří o TWS nikdy neslyšeli, by si měli tohle kultovní duo pustit. Třeba v nich najdete svou oblíbenou kapelu stejně tak, jako já. :) Tak šup, šup! Pouštějte! ;D


zdroj: youtube.com

Pastelky <3 (Naruto kresba)

8. března 2017 v 20:14 | Ginger White |  Mé výtvory
Dnes jsem si řekla, že to chce trochu změnu v těch mých Narutovských kresbách, a tak jsem po dlouhé době sáhla po pastelkách. Bála jsem se, že obrázek, u kterého mi jen nákres trval asi hodinu a půl, úplně po... Ale ono ne! Myslím, že to dopadlo celkem dobře, tak snad se zalíbí i někomu z vás. ;)

Nákres bez barev:


A tady už s použitím pastelek:





Team 7 - kresba

5. března 2017 v 18:57 | Ginger White |  Mé výtvory
A zase ten Naruto.. Že to tu dlouho nebylo. Asi bych měla začít sledovat jiné anime, protože tohle už hraničí s obsesí. :D Tak snad se zalíbí. ;)