"Hrůza" dob minulých

13. září 2016 v 11:15 | Ginger White |  Mé myšlenky
Trochu děsivý nadpis na to, že v tomto článku sama sebe možná trochu schodím. Říká se, že by člověk neměl hledět na minulost, ale myslet pouze na přítomnost a budoucnost. Poznáme, jestli je to pravda. Rozhodla jsem se napsat článek věcí, které jsem dělala jako mladší. Za některé se stydím, za některé méně.

Možná, že se s někým z vás shodnu. ;)

Začněme hudbou. Ta je přece jen celkem častým tématem nás mladých.. Nedávno jsme s kamarádkou vydržely 2 hodiny s youtube a lahví vína, jen aby jsme se zasmály a trochu zavzpomínaly na staré časy. Tak například já jsem v jisté době celkem dost ujížděla na Tokio Hotel. Za to bych se možná měla stydět, ale vlastně se ani moc nestydím. Horší je to pak, když si vzpomenu na Blog 27 a jejich hit Uh la la la a Hey Boy... Myslím, že si dodnes pamatuji text.. Ale co bych něco skrývala! Vždyť já poslouchala i O-Zone! :D Díky bohu to bylo jen pár úletů, protože jinak celý život vyrůstám na tom stejném. Nějaké mé stálice mám dané v rubrice Srdeční záležitosti. Pravda ale je, že sem tam ještě inklinuji k něčemu, co by do mě nikdo neřekl. Blood on the Dance Floor nebo Jeffree Star jsou toho jasným důkazem. :)

Přejděme z hudby do sledování televize. Protože jsem se narodila v minulém století, o kterém si někteří z vás myslí, že bylo dobou kamenou a my sbírali plody, lovili mamuty a udržovali oheň, tak jsem zažila 4 základní programy - ne 160.. A kupodivu mi to tenkrát vyhovovalo víc. Dříve jsem nevěděla, na jaký program přepnout, protože všude dávali skvělý filmy. Teď to nemám kam přepnout, protože na všech 100 programech (nebo kolik jich tam je) nedávají naprosto nic. Nebo je to tím, že už máme všechno okoukané..? Nicméně na čem jsem já a vlastně nejspíš všichni moji vrstevníci ujížděli? Má největší láska byla Xena! To je moje hrdinka! :D Smallville.. No kdo by ho nemiloval. Pobřežní hlídku a Dallas jsem sem tam shlédla taky. V dětských letech to byly Power Rangers.. Transmutujeme! :D A Želvy ninja, to je samozřejmost. No málem bych zapomněla na Pokémony. Sbírala jsem i takový ty kartičky a měnila si je ve škole. Milovala jsem Akta X a Věřte Nevěřte - i když jsem se pak celou noc třásla v posteli. A v neposlední řadě věc, za kterou se možná trochu stydím - Walker Texas Ranger. Ehm.. ano. I Chuck Norris si našel na chvíli místo v mém srdci.. Jé, já bych málem zapomněla - Kobra 11 a Medicopter 117! No určitě jsem toho zapomněla o dost víc, ale tohle bylo takové to hlavní.

No a teď se dostáváme k tomu horšímu. Neboť jsem vyrůstala na přelomu let 90tých a začátku nového tisíciletí, kde se vše začalo rozrůstat a hlavně technika, tak jsem ještě v pubertálním věku narazila na sociální sítě.. ICQ bylo fajn. Měla jsem ráda ty zvuky u toho a smajlíky? K nezaplacení! Horší vzpomínky mám však na Lide.cz, které bylo v té době rozšířené o moc víc, než facebook. Nedávno jsem se totiž dostala ke svým starým příspěvkům a nevěděla jsem, jestli se mám smát a nebo brečet! :D Typické věci, které teď nesnáším. Srdceryvné statusy jak život není fér (Ano, ve třinácti jsem toho věděla o životě hodně...), trapné obrázky a řetězáky, ty nejdebilnější fotky a nakonec typické rozhovory: MTMR moje lásečko! Wčera to bylo fááákt nejlepšejší! ... Bože! Mě je normálně špatně ze sebe samotný.. A na facebooku? Tam jsem ty starý statusy už radši neprojížděla. Musela bych se jít opravdu zastřelit.. Dnes používám teda FB, ale jen trochu a aktivně snad jen Skype.

Teď ke konci jsem si ještě vzpomněla, že jsem milovala ESO s Terkou Pergnerovou a Leošem Marešem. :) A taky, když už jsem u toho vzpomínání, tak jsem strašně ráda volala naší pevnou linkou. :D Měli jsme oranžovo bílý telefon. A první počítač, který jsme si domů pořídili? To byla kráva velká a já se musím smát, když kolikrát nadávám, že mám moc velkej notebook.. Nicméně když se něco porouchalo, stačilo třikrát kopnout do PC nebo bouchnout do té obří bílé obrazovky a všechno bylo zase dobrý. A ty první hry? Bulánci byli numero uno! :D

Musím toho nechat, ten článek by byl strašně dlouhý. Nicméně na nějaké časy vzpomínám moc ráda a někdy si říkám, na co budou mé děti a nebo i dnešní děti vzpomínat.. Ale možná, že jim jen křivdím, protože každá doba má své pro a proti a to my vytváříme svět, ve kterém naše děti budou žít.

Díky za přečtení. Mimochodem, taky jste hráli pogy?

Vaše "devadesátková" Ginger White
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 13. září 2016 v 11:22 | Reagovat

Taky jsem měla jako mladá ráda Walkera, a můj hudební vkus stál za nic, dneska si ráda poslechnu pořádný metal :-)

2 Ginger White Ginger White | Web | 13. září 2016 v 11:24 | Reagovat

[1]: To já mám metalový období za sebou, ale trvalo pěkně dlouho. :)

3 Péťa Péťa | Web | 13. září 2016 v 14:13 | Reagovat

Jsme podobně staré, takže v hodně věcech se opravdu shodneme. Dokonce jsem si teď na YouTube pustila Blog27 - pořád znám ty písničky z paměti, byť jsem tehdy neuměla anglicky. Zajímavé, co za kraviny si mozek udrží.
Jinak ICQ používám doteď, ale píšu si tam jen s jednou kamarádkou. Je mnohem přizpůsobivější, než chat na Facebooku, což nám vyhovuje, protože si posíláme hodně dlouhé texty. Je to fajn.
A takové to MTMMMMMMR :D jo, jen to vidím, už se sama za sebe stydím :)

4 Jasmínová Jasmínová | Web | 14. září 2016 v 9:44 | Reagovat

Tak Blog 27 jsem poslouchala taky :D

5 Ginger White Ginger White | Web | 16. září 2016 v 8:57 | Reagovat

[3]: Jé ty ještě používáš ICQ? :) To je hezký.

[4]: Koukám, že Blog 27 byl dost populární. :D

6 Jana Jana | E-mail | Web | 19. září 2016 v 11:37 | Reagovat

:D :D Nápodobně :D Co se týká seriálů - mohu zkopírovat :D Co se týká ESA, Mareše ... Hej prostě super článek!!!

7 Ver. Ver. | Web | 19. září 2016 v 17:41 | Reagovat

Dost se v tom poznávám, díky za připomenutí! :D

8 Ginger White Ginger White | Web | 20. září 2016 v 18:01 | Reagovat

[6]: Díky :D

[7]: Nemáš za co, já si taky ráda zavzpomínala. :D

9 Martin Mundier Martin Mundier | 11. listopadu 2016 v 9:10 | Reagovat

Tak ako som buchol tymito dverami prievan vo mne ich niekedy otvori a nahliadnem do tejto minulosti. Byť vonku do večera a mama z okna na teba kriči po celom sidlisku.... Poď domov.... moja odpoveď... Mamiiiii ešte chvilkuuuu. Ulice plne deti ktore kedysi behali po vonku už su z nich pracujuci ludia a na zabavu neni čas. Ale v tych spomienkach sa radi prehrabu aj oni.... A ANO POGY MAM EŠTE NIEKDE DOMA :D

10 Ginger White Ginger White | Web | 13. listopadu 2016 v 9:13 | Reagovat

[9]: Děkuju za hezký komentář. :) Pogy byly prostě skvělý.. A taky Pokémon kartičky.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama