Chybějící nespoutanost

11. července 2016 v 10:51 | Ginger White |  Mé myšlenky
Tento článek jsem se rozhodla napsat na základě vlastní zkušenosti a vlastních pocitů, které mám z lidí, kteří mne obklopují. Myslím tím hlavně okruh mých přátel (20 - 30 let).

Já byla vždy taková dost spontánní. Ráno jsem vstala a rozhodla jsem se, že někam odjedu. Během 10 minut jsem měla sbalené věci, během dalších 10 minut jsem sehnala lidi i auto a už se jelo. Nebo jsem se rozhodla, že dám výpověď v práci, a tak jsem jí prostě a jednoduše dala a našla si práci jinou. Dobře, uznávám, že jsem momentálně nezaměstnaná možná právě kvůli tomu, a to potom mám čas dělat takové zbytečnosti, jako třeba psát blog... :D Naopak když se mi nic a nikam nechtělo, tak jsem prostě nic nedělala a nikam nešla.

Bohužel jak to tak bývá, lidé se mění. A stejně tak se změnil i okruh lidí, kterými se obklopuji. Ne, že já bych se nezměnila. Myslím, že jsem o dost jiný člověk. Ale právě ta samá nespoutanost mi nechybí, jen je utlumena tím, že jí nemám s kým sdílet. Většina mých přátel prostě a jednoduše asi rychleji dospěla nebo já nevím.. Třeba to není špatně.. Dříve to bylo ale takové, že jsem řekla jede se do Francie a jelo se do Francie. Teď, kdybych to někomu z mých známých řekla, poklepe si na čelo a pronese něco jako: "Zbláznila si se? Nemůžu jen tak ze dne na den odjet. Mám nějaké závazky." .. A to většina z nich žije sama a nemají vlastní rodiny!

Já to na jednu stranu chápu. Třeba to, že se jen tak nemůžou zdekovat z práce. Jasně. Ale sakra, kde je ta jejich nezávaznost a nespoutanost? To jsem jediný blázen, který dá prostě výpověď, zabalí všechny věci a prachy a jede třeba na měsíc do Skotska? Kdykoliv se dá vrátit, najít si práci (a neříkejte že ne, práce je všude..) a zase si nějaké peníze vydělat. Podle mě, dokud nemá člověk rodinu a nerozvíjí nějakou mega úžasnou kariéru, měl by se víc odvázat. A to mi u mých přátel chybí. Takový ten drive a zapálenost pro věc. Všichni básní o tom, jak by nejradši všechno nechali za sebou a jen tak jeli pryč, ale nikdo to ve skutečnosti neudělá!

Nepřidá se někdo z vás ke mně a nepodnikneme nějakou zajímavou cestu? Peníze do začátku mám. ;) Samozřejmě v dnešní době je jiná věc bezpečnost a v nadcházející době také dopad Brexitu. To se musí brát v úvahu. Ale proč nevzít třeba stany a neprojet se po ČR? Kdy lidé začali ztrácet smysl pro dobrodružství?

Chybí mi to. A moc. Už to není jako dřív a možná ani nebude. Lidé mají jiné priority a já sama u sebe vidím, že kvůli absenci takového dobrodružství ubývá ten drive i mně, a že kolikrát místo nějaké akce zvolím pohodlí domova. Mrzí mě to. Doufám, že snad zase potkám lidi, kteří budou ochotni se bezhlavě do něčeho pouštět, protože ty neplánované akce bývají těmi nejlepšími. :) Světe! Přihraj mi další nespoutané blázny, jako jsem já!

Doufám, že článek tak nějak dává smysl. Jak už víte, někdy mám problém srovnat své myšlenky správně do vět a věty do myšlenek.

Tady přidávám jednu z fotek z Francie. Moje nejoblíbenější - Moulin Rouge. Bylo tam krásně. A zrovna tento večer se hodně vyvedl. ;)


Vaše ?nespoutaná? Ginger White
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M. M. | Web | 23. ledna 2017 v 12:28 | Reagovat

Zkus dřevárny nebo larp. Tam je dosti podobných bláznů ;-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama